Cílem územní studie sídelní zeleně je vytvořit na základě analýzy prostorové struktury a vztahů různých funkčních ploch komplexní dokument, sloužící jednak pro dlouhodobé výhledy a strategie rozvoje území, jednak jako odborný koncepční podklad pro rozhodování v území, pro jeho ochranu, správu a péči o zeleň.

Součástí studie je i vazba na územně plánovací dokumentaci.

V obvodu zastavěné a zastavitelné části města jsou vymezena čtyři jádrová území a pět rozvojových os, které jsou doplněny informací o prostupnosti území formou zákresu spojnic mezi prvky systému sídelní zeleně a sídelními útvary.

Hlavní struktura jádrových území a rozvojových os je doplněna drobnější sítí spojnic, které zobrazují propojení skladebných prvků navzájem, ukazují hlavní prostupy přes zastavěná území, interpretují komunikační strukturu větších jádrových území.

V řešeném území bylo vymezeno několik funkčních typů. „Funkční typ zeleně (FT) je výraz používaný pro upřesnění hlavní funkce základní plochy zeleně. Struktura funkčních typů je považována za základní charakteristiku zeleně konkrétního sídla, prostorová mozaika FT vytváří základní matrici pro formulaci popisu stávajícího stavu zeleně a možností rozvojových strategií systému zeleně.“ Každý popis funkčního typu obsahuje zhodnocení současného stavu, dále návrh opatření směrem ke zlepšení stavu, případně návrh doporučeného sortimentu dřevin pro výsadby.

Podrobněji byly vykresleny plochy, které se lišily oproti územně plánovací dokumentaci.

Práce byla doplněna vyobrazením míst, jak by například mohly vypadat.